KITZBERGER IGOR

Igor Kitzberger patří mezi nejpředněší současné české sochaře, kteří tvoří v oboru kovové figurální plastiky.

*24. 5. 1963 v Novém Jičíně

Studia:

1978–1982
SUPŠ v Turnově (umělecké kovářství, prof. Alena Zetová)
Studijní pobyt ve Freiburgu (umělecký kovář Kurt Ebigt)

1984–1990
VŠVU v Bratislavě (figurální a reliéfní sochařství, ak. soch. Ján Kulich, ak. soch. Ladislav Snopek)

1992
Studijní cesta San Servolo (poblíž Benátek)

1990–dosud Volná tvorba 

 

Jeho tvarově excentricky vypjaté práce se však pozoruhodně odklání od klasické sochařské estetiky a činí tak zážitek setkání s jeho dílem něčím skutečně fascinujícím. Od tradičních sochařských technik, jako je odlévání či tesání se způsob autorovy práce poněkud odlišuje. K budování objemů sochy sice přistupuje plastickými metodami přidáváním hmoty, avšak  vlastního materiálu se zmocňuje výhradně rukodělnými kovářskými a železozpracujícími technikami, jako jsou kování, svařování, broušení či pájení. Vznikají tak vizuálně i obsahově mimořádná umělecká díla, jejichž expresivitou nabité vzezření má velmi silnou výpovědní hodnotu. Kitzbergerovu tvorbu bychom mohli asi nejlépe charakterizovat výsostným zájmem o pohyb a výraz, důrazem na emocionalitu a expresi a také značnou pozorností upřenou k, často pohnutému osudu a vnitřnímu světu jeho konkrétních postav.

Jedním z hlavních principů, za kterého vychází převážná část autorových soch je stále živý odkaz tzv. „lineárního“ sochařství. Hlavní roli objemu hmoty zde přebírá pomyslná linie-čára, v důsledku čehož vznikají díla výrazně vertikálně naddimenzovaná. Tento „manýrismus“ záměrné deformace proporcí a extrémní vyštíhlení objemů však u Kitzbergera neslouží jako výtvarné východisko či řešení filosofických problémů ve smyslu linearity. Umělec svá díla vertikalizuje, aby zachytil vnitřní podstatu a charakter svých postav, jejich duševní hnutí a emoce. Tvarová, do krajnosti uvedená vypjatost děl je umělci umožněna také skrze povahu používaných materiálů. Některé své ranější práce vytvářel ještě z oceli nebo železa, v současnosti však používá již výlučně snadno tvarovatelný, přesto pevný bronz, jenž občas kombinuje s drobnějšími skleněnými prvky. Velkou výhodou bronzu, jak Kitzberger uvádí, je jeho schopnost dobře přijmout množství různých povrchových dokončení, které výsledným dílům propůjčují vždy originální výraz a neotřelou strukturu povrchu.

V rozsáhlém konvolutu sochařových děl můžeme pozorovat několik stěžejních témat. Patří k nim především figurální portrétní plastiky významných osobností kultury nebo postavy vyňaty z divadelního prostředí, jako herci, harlekýni či tanečníci. Mimo tyto se pak jeho zájmu těší stylizované studie hlav, bytosti na rozhraní zvířecí a lidské podstaty či alegorické figury. Ve všech tématech však Kitzberger klade důraz především na výraznou, až teatrální řeč těla, gest a mimiky, přičemž neoddělitelnou kvalitu představuje také pohyb. Umělcovy postavy jsou téměř vždy zachyceny v dynamických, někdy až neklidných pozicích. Svými pohyby vyjadřují nejen abstraktní estetické vlastnosti pro určitý vizuální účinek, ale jakoby nám tímto beze slov zvaly do svého vnitřního světa.

Z ohně vzešlé dílo Igora Kitzbergera je velmi rozsáhlé a jeho práce jsou rozesety v soukromých sbírkách i významných galeriích nejen po celé Evropě, ale i například v USA, Indii nebo Japonsku. Kromě intenzivní sochařské tvorby se umělec věnuje také kresbě a svá díla pravidelně vystavuje na četných domácích a zahraničních expozicích. Ze zahraničních realizovaných výstav uveďme například realizace v Holandsku, Lucembursku, Itálii, Francii či ve Španělsku. Autor realizoval také početné projekty, které jsou umístěny ve veřejných prostorech nebo budovách. Vytvořil tak například rozsáhlý cyklus plastik „Lucemburkové“, památníkovou sochu J. A. Komenského pro německý Babelsberg a Fulnek, sochy Cyrila a Metoděje pro pražský institut J. A. Komenského, insignie Filosofické a Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity nebo sportovní trofeje pro Rakouský Olympijský svaz. Igor Kitzberger se také zúčastňuje zahraničních i domácích sochařských a kovářských sympozií, po mnoho let byl například pravidelným účastníkem helfštýnského Hefaistonu, na kterém byly jeho díla ověnčeny několika cenami.

 

         

 

Kontakt: www.galeriecrears.cz

Střední uměleckoprůmyslová škola
a Vyšší odborná škola, Turnov,
Skálova 373, přísp. organizace

Adresa:
Skálova 373, 511 01 Turnov

spojovatelka, domov mládeže
tel: +420 481 321 232
e-mail: skola@sups.info
ID datové schránky: emzk85g

 

 

Fakultní škola
Fakulty materiálově-technologické
VŠB-TUO

Náš zřizovatel je: